Shelby
Pacient nula :)
Mischel Smart Shelby
Shelby alias pacient nula ;) Ten, který byl hlavní příčinou, že jsem v sobě znovuobjevila své poslání - pomáhat zvířatům, léčit jejich bolístky a hledat alternativní cesty k jejich lepšímu životu.
Shelbyho jsem si pořídila jako hříbátko, vlastně jsem si ho zamluvila ještě, když byl u mamky Elis v bříšku. Byl to splněný sen....a hodně mne toho naučil. A i když se nakonec naše cesty rozešly, dal mi toho víc než všichni koně před ním. Svou složitou a citlivou povahou, svými zdravotními trably, které mne nutily hledat stále nové a nové cesty, jak mu pomoci.
Shelby měl od mala pravidelnou péči, krmení, nikdy nestrádal, nebyl týraný, v podstatě byl spíše rozmazlovaným jedináčkem. Od jeho 2,5let jsme pravidelně kontrolovali zuby, podstupoval chiropraktické ošetření a měl dostatek času na to dorůst tak, jak si příroda žádá. Obsedala jsem si ho sama v jeho 6 letech, vše vypadalo dobře do chvíle, kdy jsem si jednou sedla na nezahřátého koně. Skončila jsem na zemi, Shelby utekl a tvářil se velmi vyděšeně. Začali jsme znovu pracovat na důvěře, když se u něj projevil výrazná blokáda SI a beder, následně otok kolen. Také byl v tu dobu velmi nepříjemný, pořád všechno hryzal, zkoušel okusovat i mne....nedařilo se mi najít příčinu, až jednou, víceméně náhodně, jsem se mu chtěla znovu podívat do tlamy a zavadila o něco velmi ostrého v horní čelisti. Naprosto záhadně mu tam rostl špičák s velmi ostrými hranami, které nevíme, jak vznikly. Kopnutý nebyl, ulomit si to o něco bylo také vysoce nepravděpodobné, prostě záhada. Nejhorší ostří se mi podařilo pomocí pozitivní motivace opilovat pilníky na kov mého muže, další pak dořešil pan doktor Seitl, kterého tento úkaz také velmi překvapil. Následoval rok napravování - nejdříve znovuzískání důvěry v ohlávky, obnosek, prostě cokoliv na hlavě, co mohlo zatlačit na tvář a přitisknout ji k ostré hraně....a vlastně zjištění, že už to nebolí. Naprosto přišel o horní linii, pečlivě budovanou akademickou prací ze země několik let. Ale také o nasvalení zbytku těla, pružnost a schopnost nést se.
Po roce práce ze země, masírování, rovnání bloků, běhu vedle koně jsme se dopracovali k cca poloviční kondici jako před zubem. Bohužel ježdění se nám již obnovit nepodařilo, ani po profesionálním reobsednutí už nezískal důvěru k člověku sedícímu na zádech a když nebyl dostatečně zahřátý, končila trenérka na zemi stejně jako já. Osobně si myslím, že příčinou je kissing spine na přechodu hrudní/bederní páteře, bohužel v terénu se mi nepodařilo jej zrentgenovat (příliš široká záda) a slíbené vyšetření velkým rtg v novém domově dosud neproběhlo. Aktuálně zvládá vozit malé děti a nosit bagáž. Záda zatím drží, blokády se zatím nevrátily (alespoň dle infa, které mám).
